Tak se k nám z východu jednou dostal čaj, a také vodnice, hook, nargilé neboli šíša, čili vodní dýmka. Kdysi tento předmět ne zrovna nadšeně uvítali komunisté. Nebyl přímo zakázán, ale když jej příslušníci VB, tedy policisté našli, byly z toho zbytečné oplétačky. Dnes si tuto vodní radost může koupit kdokoli a kdekoli a už nemusí její součásti nebo celou složitě ze zahraničí pašovat. Tato věcička se skládá z více částí, například vázy, korunky nebo šlauchu. Váza je vlastně základní nádoba, ve velké většině případů ze skla. Korunka se pak nasadí na tělo dýmky samotné, a právě zde dochází k hoření uhlíků, které tabák, smíchaný s melasou, zahřívají na teplotu kolem a přes pět set stupňů.
Šlauch je v podstatě hadice na vodní dýmku, která je jedním koncem zapíchnuta do vázy a z druhého konce se potahuje. Dým z tabáku tak projde vázou s vodou čímž se ochladí a pak putuje do kuřákových plic.
Kouření vodnice není jen tak jako zapálení cigarety. U šíši je třeba mít základní znalosti a zkušenosti. Musíte to celé umět sestavit a vystihnout počet i teplotu uhlíků tak, abyste si tabák nespálili. Takže na první pokusy s kouřením vodní dýmky je dobré, aby u toho byl někdo, kdo tuto činnost ovládá. Pro začátečníky jsou pak určeny uhlíky samozápalné a tabák s menším obsahem nikotinu. Později možno přejít na tabák klasický, silnější.
Pokud si chcete vodnici zakouřit, je dobré počítat s tím, že na jednu spotřebujete více času. Není zrovna dobré spěchat nebo ji kouřit v časovém presu. Je lépe udělat si z toho něco jako obřad a kouřit v naprostém klidu. Dá se u toho přece krásně meditovat a relaxovat, tak proč i zde spěchat a kvaltovat.
Celou vodnici nebo její části si můžete obstarat kliknutím na odkaz v tomto článku. Kliknutím budete přeneseni na webové stránky, kde si můžete objednat to, co potřebujete.
